Na letní notu
„Tři letní měsíce se nazývají ‘bujnost a nádhera’. Je to období, kdy všechno bují a krásní, čchi nebes se promíchává s čchi země, rostliny rozkvétají a jsou v plné síle. Lidé mají v létě chodit spávat později a vstávat časně zrána, a nesmí jim vadit, že dni jsou dlouhé a slunečné. V myslích nesmějí přechovávat hněv, jejich duševní nálada má odpovídat rozjásané letní atmosféře, aby i duch v nich rozkvétal a čchi mohla volně vystupovat z těla ven. Pozornost mají orientovat na venek a mají se zajímat o okolní svět. Toto odpovídá atmosféře letní čchi a takováto je cesta pěstování čchi v létě. Kdo se jí protiví, poškozuje si srdce, a na podzim se proto může stát, že bude churavět na horečnatá onemocnění. Jelikož si nevytvoří dostatečné podmínky pro shromažďování podzimní čchi, budou se nemoci opětovně vracet i v zimě.“
Suwen, kapitola 2. 1)
Jsouce poučeni Neijingem, dbáme během léta o své duševně emoční rozpoložení, neboť nadměrná žádostivost, netrpělivost, nespokojenost a nesmiřitelnost i celková duševní nevyrovnanost zraňují srdce. A protože je léto obdobím přináležejícím srdci, je srdce z celého roku nejvíce zranitelné těmito emocemi právě v létě.
Z vnějších faktorů v létě sledujeme, zda v důsledku podnebních vlivů či stravy nevzniká v organismu horkost a suchost. V létě se i více potíme, a protože je pot tekutinou srdce, musíme opět zbystřit.
Srdce a celý organismus můžeme svlažovat velmi dobře svěže hořkými potravinami (čekanka, rukola, pampeliška, grapefruit…). Rození tekutin podporuje mnohá zelenina (rajčata, okurky, listová zelenina), ale též místní drobné ovoce (rybíz, arónie, maliny, borůvky…). Zeleninu i ovoce můžeme v létě konzumovat i formou čerstvých šťáv. Vnitřní horkost můžeme dobře pročišťovat přehršlí zelených čajů, nálevy z (čerstvé) dobromysli/oregana či květů chryzantémy (juhua), vynikající je též kompot z řapíků rebarbory.
.jpg)
.jpg)
Abychom nepodporovali vznik vnitřní horkosti, nejíme během léta mnoho masa, uzenin, vajec či sladkostí, nepijeme tvrdý alkohol a raději nepoužíváme dlouhodobě zahřívající koření (zázvor, skořice, kari, hřebíček…). Omezit je vhodné i vysušující potraviny (černý čaj, káva). Ani v létě ale nezapomínáme, že chlazené až ledové nápoje, nebo kombinace sladké+tučné+studené/mražené zraňují slezinu a žaludek, které při oslabení řádně nevytvářejí postnatální základ (tvorba a přeměna čchi a krve), což v důsledku dále oslabuje ledviny.
Z metod úprav pokrmů preferujeme čerstvě vařené kompoty, krátké vaření blanšírováním. Omezovat bychom měli smažení a grilování. Máme na paměti, že z pěti ročních období je léto nejvhodnější pro konzumaci tepelně neupravené zeleniny a ovoce, čehož v hojné míře využíváme při přípravě letně nápadité pestrobarevné stravy. 2)
Máme-li hlubší vhled do čínské medicíny, pak nad rámec výše uvedených letních doporučení vycházejících z metody pěstování života (yangshengfa) využíváme sezónního tepla k vyvážení a zlepšení trávení těžkých jinových bylinných směsí typických pro doplňování krve a jin. Tato souvislost je ještě důležitější, chceme-li doplňovat jin ledvin. Ledviny z jinjangového pohledu jako orgán sestávají z ½ jin a z ½ jangu; prázdnota jangu oslabuje funkce přeměny nutné k produkci jin, resp. prázdnota jin neposkytuje zdroje pro tvorbu jangu. Díky vnějšímu teplu můžeme jin doplňovat mocněji, aniž bychom zraňovali jang.
Připomeňme si příznaky prázdnoty jin a suchosti dle TČM: vyhublost v obličeji či těla, sucho v ústech a hrdle, suché oči, nos, horkost pěti srdcí (wuxinre), nespavost, mělký spánek, suchá stolice, málo a tmavé moči, pocity vyzařování horka z kostí, noční pocení, suchý kašel bez hlenů, přílivová horečka, červené tváře, bolestivost zad a kříže, podrážděnost, zvuky v uších, červený jazyk s málem suchého povlaku; u mužů pak poluce, u žen suchá vagina.
Klinické poznámky:
Obzvláště náročné může být letní období pro starší osoby se současnou prázdnotou jin ledvin a srdce a prázdnou horkostí.
Prázdnotu jin můžeme dobře sledovat na jazyce podle chybějícího povlaku. Jazyk bez povlaku ukazuje na prázdnotu jin; červený jazyk bez povlaku ukazuje na prázdnotu jin s prázdnou horkostí.
Autor: Karel Šimonovský
Článek vyšel ve Členských informacích ČSBS/TCM 12. 7. 2013.
Zdroje:
- 1) Překlad: Ando V. Klasická čínská medicína – základy teorie I. Svítání, 1995.
- 2) Pro podrobnější dietetické pokyny viz: Bendová L. Čínská dietetika v moderním světě. TČM, 2012.